Jediná lázeňská metropole na světě, město na Dunaji Budapešť i jeho název vznikly zásluhou spojení tří původních osad v roce 1873 – hornatého Budína a Starého Budína  na levém břehu Dunaje a rovinaté Pešti na pravém břehu. Žije zde  přes dva milióny obyvatel převážně maďarské národnosti, kteří jsou historicky  pyšní  na svůj původ a skvělou tradiční kuchyni.

Budapešť si díky svému architektonickému bohatství a typickými širokými bulváry vysloužila přezdívku „Paříž na Dunaji“.

Po vzniku uherské metropole Budapešti  se především část Pešť  rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s Vídní. Vyrostly atraktivní bulváry  a náměstí,  významné budovy  převážně v západní části města a předměstí se zelenými parky.  Počet obyvatel  Pešti během 19. století vzrostl dvacetkrát. Kromě Maďarů tvořili značnou část obyvatelstva Němci a Židé, velký byl i příliv Slováků a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.

V roce 1896 vystavěli v Budapešti pod dnes luxusní Andrássyho třídou první metro na evropském kontinentu. Bylo to na oslavu 1000 let sjednocení maďarských kmenů v Karpatské kotlině praotcem Arpádem v roce 896. Nejstarší linka se nazývá M1, linky M2 a M3 byly vystavěny podle sovětského vzoru a zprovozněny v roce 1970 a 1976. Poslední linka M4 je již plně automatizovaná a je ve výstavbě.

Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti  Zatímco levobřežní  Pešť se rozkládá na rovině, pravý břeh je značně kopcovitý – Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky 527 m.  V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní.

Hlavním přírodním bohatstvím města jsou ale termální prameny, díky nimž je Budapešť největším lázeňským městem světa. Počet léčivých pramenů tryskajících ze země na území města  je téměř 120, denně tak produkují až 70 milionů litrů  termální vody!

Hrad a hradní komplex

Navštívit Budapešť  a nenavštívit zdejší hradní komplex asi ani nepřipadá v úvahu! Celý ho můžete nádherně spatřit z protilehllé  pešťské strany města z nábřeží od Dunaje. Je to nejvýznamnější místo národních dějin,  historicky chráněné místo městské části zvané Buda staré více než 800 let. Hradní komplex je malebným místem, impozantní středověkou památkou a ideálním tipem pro procházku a nádherný výhled na Parlament, Řetězový most nebo Margaretin ostrov.

Součástí je královský palác, tři kostely, muzea, historické budovy, náměstí a take příjemné restaurace a prodejny suvenýrů. Nejméně náročná cesta na hrad je zubačkou, kterou uvidíte už z mostu. Maďaři jí říkají Sikló a zpáteční lístek pořídíte do 1500 Ft.

Královský palác

Gotický palác byl stavěn od poloviny 14. století do konce 15. století a stal se královským sídlem.

Palác, stojící na místě bývalého královského hradu, kde je dnes Národní galerie, historická knihovna a Historické museum Budapešti, je jedním ze symbolů nejen města, ale celého Maďarska. Po celou dobu maďarských dějin v něm sídlili králové. Za  svoji historii byl obléhán Turky, třikrát zcela zničen a znovu vystavěn. Jeho poslední přestavba proběhla po skončení 2. světové války, což je zároveň jeho současná podoba.

Matyášův chrám

Součástí hradního komplexu je nekrásnější a také nejznámnější církevní stavba – pozdně gotický Matyášův chrám, vystavěný v v letech 1255 – 1269 a později několikrát restaurován.  Oficiálně byl vysvěcen jako katolický chrám Matky Boží,  známe ho ale  jako Matyášův chrám po králi Matyášovi Korvínovi, který nechal postavit jižní věž. Matyášův chrám byl dějištěm korunovací a královských svateb. Byli zde korunováni i dva poslední maďarští králové – Habsburkové Franz Joseph v roce 1867 a 30. prosince 1916 Karel IV. , historiky zatím nejednoznačně hodnocený poslední císař monarchie Karel I.

Matyášův chrám si zachoval čistý gotický sloh. Při průčelí Matyášova chrámu jsou dvě věže, nižší Vojtěchova a vyšší štíhlá Matyášova. Umělecky cenný je také mariánský portál. V kryptě Matyášova chrámu se nachází historická klenotnice s kamennými pozůstatky, sál rytířů, relikvie a královské dokumenty. Vzácné uměleckohistorické památky jsou take v samotných kaplích Matyášova chrámu.

Rybářská bašta

Rybářská bašta lahodí oku návštěvníků Budapešti již od konce 19. století, kdy byla v novorománském stylu jako dekorace celého Hradního vrchu postavena. Byla vybudována na místě, kde býval rybí trh a středověké osídlení. Svítí do dálky bílou pískovcovou barvou. Má sedm věží jako bylo sedm maďarských kočovných kmenů, kteří stály po rozpadu Velkomoravské říše u vzniku prvního státního útvaru v oblasti Pannonie, zvaného po nejsilnějším z nich Megyeri.

Z Rybářské bašty je nádherný výhled na Královský palác, vrch Gellért a protilehlé nábřeží Dunaje s vévodícím Parlamentem.

Vrch Gellért se sochou biskupa, Citadela a socha Svobody

Nepřehlédnutelný kopec nad Dunajem, kam musíte vyjít pěšky, je 235 metrů vysoký vrch Gellért. Při pohledu z pešťské strany ho uvidíte po levé ruce. Vrch má několik zajímavostí: jsou pod ním termální prameny, na vrcholku stojí zbytky Citadely z 19. století,  pod Citadelou stojí budapešťská socha Svobody, na úpatí kopce  je k vidění socha sv. Gellérta a úplně dole u Dunaje postavili slavný a luxusní hotel Gellért s neméně slavnými lázněmi.

Z vrchu je nádherný panoramatický výhled na město.

Název kopce byl dán na počest  biskupa Gellérta z Benátek, který do zdejšího uherského království přijel v době kralování prvního maďarského krále Štěpána I. z Istrie, kde ztroskotala loď, na které plul do Palestiny. V této době země přijímala křesťanství – také  Štěpánova manželka byla bavorská křesťanská princezna, sestra pozdějšího římského císaře Jindřicha II. Gisela a  tento sňatek pomohl Uhrám začlenit se do společenství západních evropských  kultur. Gellért se u  krále setkal s velkorysým přijetím, mohl psát teologické spisy a založil katedrálu a klášter. Bohužel po smrti Štěpána, kterému postupně zemřeli všichni jeho potomci, se země zmítala ve velkých nástupnických nepokojích a křesťanství bylo pronásledováno jako jedno z prvních. Podle legendy vsadili Gellérta v roce 1046 do sudu pobitého hřeby a svrhli jej z vrcholu kopce do Dunaje. Kanonizace biskupa proběhla už v roce 1083 zásluhou krále Ladislava I. papežem Řehořem VII.

Vojenskou pevnost Citadelu popstavili na vrcholku kopce po revolučním roku 1848 – 49  Habsburkové. Snad ani neměla být opravdovou pevností, spíše sloužila jako odstrašující stavba Maďarům po revolučních letech 48 – 49. Byla dlouhá 220 metrů, široká 60 metrů a zdi byly silné až 4 metry. Z Citadely mířilo na město 60 děl,  které později  bývaly používany k slavnostním salvám. Vojenská jednotka opustila pevnost v roce 1897 a symbolicky poškodila hlavní vstupní bránu.

Za 2. světové války byly pod Citadelou vybudovány bunkry a sloužila jednotkám protivzdušné obrany.

V roce 1960 bylo rozhodnuto, že se ze stavby stane turistická atrakce. Dnes tu jsou k vidění některé zbraně, používané za obou světových válek a výstava archívních fotografií z doby obléhání Budapešti. Patří mezi nejnavštěvovanější místa ve městě.

Citadela byla  spolu s hradním vrchem a panoramatem obou břehů Dunaje v roce 1987 zapsána  do listiny Kulturního dědictví UNESCO.

Kromě Citadely na Vás na vrcholku čeká také socha Svobody – 14 metrů vysoká socha bohyně Niké, nad hlavou držící  palmovou ratolest. Připočteme-li podstavec sochy, bude její výška 40 metrů. Slavnostně odhalena byla v roce 1947 na počest padlých sovětských vojáků za 2. světové války.  Původně pod ní stála také 6 metrová socha ruského vojáka, která po pádu komunistické moci skončila v muzeu soch. V roce 1993 dostala také socha nový nápis na podstavec:  Na památku všech, kteří obětovali život pro nezávilost, svobodu a štěstí Maďarska.

Hotel  a lázně Gellért****

V roce 1916 byl postaven pod Gellértovým vrchem  nejstarší lázeňský hotel v Budapešti. Pyšní se luxusními elegantními  lázněmi se zachovalým secesním zdobením. K výzdobě patří sochy, mozaiky a nádherná  barevná okna s různými secesními motivy. Lázně jsou určeny i pro návštěvníky mimo hotelové hosty, proto je rozhodně v rámci pobytu v Budapešti navštivte! Nacházejí se na adrese  Kelenhegyi út 4, kam se dostanete tramvají číslo 7. Ve všední dny se lázně dělí na část pro muže a část pro ženy, společný je jen plavací bazén. Přes víkend jsou všechny části propojeny a plavky jsou tedy povinné!

Bazilika Sv. Štěpána 

Největší katedrála v zemi bazilika Sv. Štěpána je pojmenována po prvním uherském králi a šiřiteli křesťanství Štěpánu I. Je vysoká 96 metrů a do jejích prostor může vstoupit až 8 500 návštěvníků! Má vyhlídkovou věž, odkud je nádherný výhled na Budapešť. Zároveň je v ní umístěn největší kostelní zvon v Maďarsku, vážící přibližně 9 tun. V její svatyni je možno shlédnout sochu krále Štěpána I. od Alajose Stróbla. Největším bohatstvím je ale balzamovaná pravice krále Štěpána, kterou můžete spatřit v jedné z kaplí a za poplatek 200 forintů si ji pořádně prohlédnout pod lupou a nasvícenou.

Parlament

Dekorativní budova maďarského Parlamentu byla postavená  v neogotickém slohu na přelomu 19. a 20. století na břehu řeky Dunaj na historické pešťské straně Budapešti. Je zároveň nejdominantnější a nejfotografovanější stavbou levého břehu řeky. Na délku má 268 metrů, výška včetně věží je 96 metrů a uvnitř má téměř 700 místností a sálů.  Vzorem stavby byl údajně londýnský Westminster, aby tak Uhry ukázaly světu, že patří k evropským velmocenským zemím.

Do Parlamentu mohou vstupovat i turisté – obdivovat mohou  nejen novogotické sály a chodby, ale také uherské korunovační klenoty:  žezlo, jablko, meč a svatoštěpánskou korunu. Korunu dostal na svou hlavu i císař František Josef I. při korunovaci na uherského krále v roce 1867.  Tím došlo k historické události:  nastalo Rakousko-Uherské vyrovnání a také  půl století trvající závist Čechů vůči Maďarům v rámci habsburského mocnářství. Od vyrovnání byl stát nazýván Rakousko-Uhersko, nebo také Rakousko-Uherská monarchie.

Andrássyho třída a Náměstí Hrdinů

Noblesní luxusní třída, lemovaná stromořadím, ulice ve stylu pařížského bulváru, lavičky pro posezení, reprezantativní budovy z doby monarchie, divadla, restaurace, světové značky módy,  Státní Opera – to vše je Andrássyho třída, začínající na Alžbětině náměstí a končící na Náměstí Hrdinů.

Jméno dostala po prvním ministerském předsedovi Uher hraběti Andrássym, ctiteli a milenci císařovny Sisi.

Ulice končí na slavném Náměstí Hrdinů, kde uprostřed stojí 36 metrů vysoký sloup se sochou archanděla Gabriela. Ten drží symbol Maďarska: svatoštěpánskou královskou korunu a apoštolský kříž. Kolem něho je celá galerie soch s těmi nejslavnějšími osobnostmi maďarských dějin, hrob neznámého vojína, a také Muzeum krásných umění.

Za náměstím pak začíná velký městaký park, kde byly postaveny  Széchenyiho lázně nebo Vidám park.

Opera

Opera  v Budapešti je typickou rakousko – uherskou stavbou z roku 1884. Stají na slavné a luxusní Andrássyho třídě.  Přestože svou  velikostí musela  nechat dominovat svou souputnici v císařské Vídni,  i tak patří k těm nejkrásnějším v Evropě.

Je bohatě zdobená, otevíracího ceremoniálu se osobně zúčastnil i císař František Josef I., který tak poprvé a naposledy zasedl  do císařské lóže. Později v ní neseděla ani císařovna Sisi, přestože  byla velkou ctitelkou jak Budapešti, tak i kultury – bez císaře to etiketa dvora zakazovala.

Széchenyiho lázně

Jedna z nejznámnějších neobarokních staveb v Městském parku u Náměstí Hrdinů, to jsou  Széchenyiho lázně v Budapešti. Už od roku 1876 patří mezi největší a nejslavnější termální a oddychová centra v Evropě. Venkovní a vnitřní bazény s minerální vodou, vířivky, trysky, pára, sauny a šachy – to vše může nívštěvník okusit v areálu, kde také podle libosti volí teplotu své oblíběné koupele.

Pramen vyvěrá z hloubky 1256 metrů a jeho teplota je 76 °C.  Složení je ideální pro léčbu pohybového ústrojí, revmatismu, pro poúrazovou léčbu, léčení artritidy a neuritidy – obsahuje síru, vápník a hydrogenuhličitan hořečnatý.

Vidám park

Chcete-li si v Budapešti užít trochu zábavy ve stylu matějské poutě, navštivte slavný Vidám park. Vznikl umístěním pouťových atrakcí do anglického parku. Nabídne Vám okolo 50 atrakcí, z nichž 5 je prohlášeno za historickou památku! První budapešťský park se zábavou vzniknul již na konci 18. století. Stejně jako tehdy, i dnes můžete vidět  kolotoč s koníky z roku 1906 nebo  dřevěnou horskou dráhu z roku 1922.

Rozhodnete-li se pro noční hodinu, pak budete mít ještě větší zážitky s rozsvícených atrakcí.

Velká synagoga a židovské muzeum

Představa Maďarska bez židovské komunity a židovské kultury je téměř nemyslitelná. Před 2. světovou válkou žila v Budapešti  téměř pětina obyvatel, která se hlásila k židovství. Bohužel po válce pak bylo všechno jinak – dnes žije v celém Maďarsku přibližně 50 tisíc Židů. I tak ale patří zdejší komunita k nějvětším ve středo-východní Evropě.

Budapešť je tak jednou z mála evropských metropolí, kde jsou synagogy a život kolem nich stále činné a živé, působí tady několik rabínů, kantorů, jsou tu tři židovské základní školy,  jedna střední, mají tady vlastní rabínský seminář, košer restaurace, košer pekařství, víno i maso  a hlavně největší synagogu v Evropě, druhou největší na světě.

Velká synagoga se nachází v ulici Dohány a vznikala v letech 1854-1859 podle plánů architekta Ludwiga Foerstera a je určena  pro  3000 věřících.  Vstupenka do synagogy je zároveň platná do židovského muzea, které  se nachází poblíž.

Mementa minulých režimů

S Maďarskem máme i my hodně společného – nejen v dávné historii, ale i v dobách nedávno minulých. Připomínkou období budování socialismu pod komunistickým vedením sovětského bratra jsou přinejmenším dvě místa v Budapešti: Park soch na straně Budy a  Muzeum teroru na  Andrássy Út 60.

Park soch je otevřen od roku 1993  a je hojně navštěvován především cizinci. K vidění je socialistický realismus v podobě 40 soch ideologických ikon typu  Lenina, Marxe a Engelse, hrdinů socialistické práce nebo hrdinů maďarské revoluce. Součástí areálu je i prodejna suvenýrů – komu se stýská po Internacionále, rudém šátku, nebo snad ve své  vitríně postrádá bustu mladého Che Guevary, neodejde s prázdnou. Komunistických suvenýrů je tady na výběr dost!

Muzeum teroru je umístěno na adrese, kterou lze mnohým Pražanům připodobnit k proslulé Bartolomějské ulici číslo 5. Nepohodlní bojovníci za svobodu slova, svobodu názoru  a vůbec všichni nepřátelé socialismu velmi důvěrně poznali možnosti protistrany – dnes v rámci muzea uvidí návštěvník miniaturní  depresívní cely, mučící prostředky, nahrané  výpovědi svědků a další zajímavosti  z poválečného období země.

Nákupy v Budapešti

Už při prvním letmém seznámení se s cenami v obchodech v Budapešti zjistíte, že nákupy mohou být velmi zajímavé! Přivést z Budapešti nejen suvenýry, ale i oblečení, obuv, doplňky a dekorace Vás může přijít laciněji, než nákup v Čechách…..a co potom  maďarské klobásky, papriku  nebo špek!

Nákupní třídou a jednou velkou výkladní skříní známých světových značek je pěší zóna Váci Utca. Obchody tady střídají příjemné kavárny a restaurace a Vy tak v klidu můžete dojít až ke slavné staré Centrální  tržnici, kde voní uzené, jelítka, guláš nebo koření. Tržnice je turisty hojně navštěvovaná, proto počítejte s nedostatkem volného místa v uličkách. Nakoupit zde ale můžete prakticky cokoliv.  Tržnice se nachází na náměstí  Fövám tér 1. Otevřeno mají  ve všední dny od 6 do 18 hodin, v sobotu zde můžete nakupovat do 14 hodin.  V neděli  je zavřeno.

Méně navštěvovaná je tržnice na Rákoczi tér, ale pro nákup ovoce, zeleniny, sýrů a výborných klobás a salámů Vás  tato tržnice nezklame.

Stejně jako Praha má i Budapešť obchodní centra a nákupní galerie. Ty největší jsou na těchto adresách:

WestEnd City Center – Váci út 1-3

Mammut – Lövőház Street 2-6

MOM-Park – Alkotás utca 53

Duna Plaza – Váci út 178

Milovníky bleších trhů Budapešť potěší také. Město nabízí největší bleší trh ve střední Evropě „Ecseri“ na Nagykőrosi  út 156.

Je-li někdo příznivcem folklóru, pak přímo na pěší zóně Váci  utca najdete  Folkart Centrum a Judit Folklór.