Norimberk – město Albrechta Dürera, Mistrů pěvců norimberských, nejstarší německé Umělecké akademie a první německé železnice má půl milionu obyvatel, rozlohu 250km2 a leží v nadmořské výšce 310 metrů. Městem protéká řeka Pegnitz. Je to kulturní i politické středisko Středních Franků. Nejvíce se těší návštěvnosti o adventu, kdy se na hlavním tržišti Hauptmartk koná vánoční trh. Velikonoční trh „Häferlesmarkt“ – první velký trh v roce, se v Norimberku chlubí dlouhou tradicí. Nabízí téměř stovku stánků, ve kterých prodejci v bavorských krojích nabízejí hlavně velikonoční dřevěné, smaltované a spotřební výrobky, typickou keramiku, textil a cukrovinky, nejvíce typické norimberské perníčky. Posilnit se můžete pivem a proslulou místní klobásou. Typické jsou krátké párečky servírované po několika kouscích v housce na způsob hamburgeru. Tyto mini klobásky váží okolo 25 gramů a měří asi 9 cm. Jsou menší a tenčí, než konkurenční francké párky, ale norimberčané tvrdí, že právě ty jejich párky, jsou ty pravé a původní. Tomuto tvrzení nahrává dlouhá tradice i fakt, že uzenina používá ochrany Evropské unie jako regionální specialita. Tuto specialitu, si můžete dát jak na trhu ve stánku, tak v místních restauracích, obecně ale platí, že v restauraci zaplatíte za tuto pochoutku více peněz. Norimberských párečků se ročně vyrobí neuvěřitelných 1,3 miliard kusů. Kromě známých trhů a hitorického jádra města, Norimberk nabízí i jednu z největších ZOO v Evropě, která má rozlohu 63ha. Součástí ZOO je delfinárium. Pro příznivce fotbalu je zajímavý stadion 1.FC Nürnberg, který pojme 60tisíc diváků.

Historie města
Přesné okolnosti založení města nejsou známy, ale předpokládá se, že proběhlo v letech 1000 až 1040 v průběhu opevňování pohraničního území mezi Saskem, Bavorskem, Východními Frankami a Čechami v místě průsečíku důležitých strategických cest. Poprvé byl Norimberk jako Norenberc zmíněn v listině z roku 1050 a od té doby hrálo město důležitou roli v historii Sv. říše římské. Norimberk se brzy spolu s Augsburgem stal jedním ze dvou největších obchodních center na cestě mezi Itálií a severní Evropou. V roce 1219 získal od Bedřicha II. městské právo, až do roku 1806 bylo svobodným městem a již za vlády Jindřicha III., získalo celní a mincovní právo.

Norimberk je spojen s velkou postavou českých dějin Karlem IV., který Norimberk velmi často navštěvoval a také zde na hradě pobýval. Odtud nastoupil v září roku 1354 svoji korunovační cestu do Říma. O několik let později, v roce 1356, byla právě zde vyhlášena říšská „Zlatá bula“, která platila až do roku 1806. Bylo zde mimo jiné ustanoveno, že každý nově zvolený král nebo císař, musí pořádat svůj první říšský sněm v Norimberku. Zlatou bulu připomíná orloj na kostele Panny Marie, který je na hlavním tržišti. Tento kostel nechal postavit sám Karel IV. a vlastní stavbu provedl s největší pravděpodobností Petr Parléř, stavitel pražské svatovítské katedrály. Stinnou stránkou tohoto období se stalo vyhlazení židovského ghetta, které původně spolu se synagogou stálo na tomto místě. Tehdy zahynulo 562 lidí, židovská čtvrť byla totálně zničená.

V roce 1361 se v Norimberku narodil Václav IV., syn Karla IV. a Anny Svidnické, který už jako devítiletý zde byl oddán s Johankou Bavorskou.

Původním záměrem stavby kostela Panny Marie, bylo uchovávat v Norimberku říšské klenoty, ale nakonec se Karel rozhodl o úschově na na hradě Karlštejn. Do Norimberku byly přivezeny až za vlády Zikmunda v roce 1424, který je sem přivezl z rozbouřených husitských Čech.

Korunovační klenoty byly uloženy v bezpečné schránce v sakristii kostela sv. Ducha. Za Napoleonských válek byly klenoty odvezeny do bezpečí do Vídně a kromě krátkého období II. světové války, kdy je převezl zpět do Norimberka Adolf Hitler, jsou tam dodnes.

V roce 1835 byla vybudována první železniční trať v Německu z Norimberku do Fürthu. Byla dlouhá pouhých 8 km, ale byla první!

Neslavně se zapsalo do dějin Německa období mezi dvěma světovými válkami. Hlavně před druhou světovou válkou byl Norimberk místem sjezdů NSDAP a nakonec zde byly v roce 1935 přijaty neblaze proslulé „norimberské zákony“.

Na jihu Norimberku v Luitpoldhainu měl být monstrózní areál sjezdů NSDAP. Dnes zde je od roku 2001 Dokumentační centrum areálu říšských stranických sjezdů. Spojitost města se stranickými sjezdy se zle podepsala i na samotném městě, kdy bylo bombardováním zničeno přes 80 procent městské zástavby včetně středověkých historických originálů.

Po ukončení války zde zasedal od 20.listopadu 1945 do 1.října 1946 Mezinárodní vojenský tribunál, který soudil skupinu 22 hlavních nacistických zločinců. Byl to známý tzv. „Norimberský proces“. Soud se sešel 138krát. Projednal 38.000 výpovědí. Převážně písemných, podepsaných 155.000 osobami. Zápis soudního líčení dosáhl téměř 17.000 stran. Průběh jednání je zachycen na 3032 km zvukového pásku a důkazní materiál vážil 700 tun. Obžalováni byli obviněni ze zločinu proti míru a přípravi války, z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti. Rosudek byl vynesen 1.10.1946. K trestu smrti bylo odsouzeno 12 lidí, mezi nimi např. vůdcův tajemník-MARTIN BORMAN a říšský maršál a velitel letectva-HERMAN WILHELM GORING. Na doživotí byli odsouzení tři lidé, mezi nimi Hitlerův zástupce a vůdce NSDAP-RUDOLF HESS, na 20 let byli odsouzeni dva lidé, jeden na 15 let, jeden na 10 let a milost dostali tři lidé.

Teprve až po roce 1950 dochází k obnově města, hlavně historického centra, převážně podle zachovalých dobových fotografií. Norimberk se opět stává centrem kultury a turistického ruchu.

Nejslavnější norimberský rodák: Albrecht Dürer
Narozen 21. května 1471 v Norimberku , zemřel 6. dubna 1528 tamtéž, malíř, grafik a teoretik umění evropského formátu, také matematik a autor teoretických učebnic o matematice.

Do jeho velkolepého díla patří více než 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytin a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb. K tomuto rozsáhlému souboru se ještě dnes přidávají nově objevené položky.

Albrecht Dürer byl nepochybně mistrem nejvyššího řádu, byl prvním německým umělcem, který psal o svém životě, jako první zacházel s autoporteétem jako se samostatným žánrem, akvarel a tisk přivedl již v raném stádiu k umělecké a technologické dokonalosti, jako první v Německu kreslil akty podle živých modelů a jako první podpořil své praktické dílo umělecko-teoretickými pojednáními. Ve srovnání s ním obstojí jedině Leonardo Da Vinci – ovšem Dürer své výsledky prezentoval podstatně systematičtěji než Leonardo. V roce 1525 vydal v Norimberku první knihu o matematice pro dospělé v němčině Uvedení do měřictví a roku 1527 Nauku o opevňování. Tyto dvě teoretické práce patří spolu s posmrtně vydanými Čtyřmi knihami o proporci (1528), na nichž pracoval dvacet let, k důležitým pojednáním z oblasti teorie umění.

V Německu se o době kolem roku 1500 mluví jako o Dürerově epoše, čímž je jeho jméno spojováno s dobou rozkvětu.

V Norimberku lze navštívit Dürerův Dům, v němž tento renesanční velikán německých dějin žil a tvořil. Nachází na Albrecht Dürer Strasse. Dürer dům zakoupil v roce 1509 a žil v něm se svou ženou Agnes, dětmi, matkou a tovaryši až do své smrti. V prvním patře se návštěvníci přenesou do 16.století a navštíví renesanční kuchyň a obývací pokoje. Návštěvníky přitahuje zejména umělcova tiskařská dílna v druhém patře, v níž můžou shlédnout různé tiskařské techniky, a tzv. lakovna, v níž je prezentován postup výroby deskového obrazu. Ve třetím patře se od roku 2010 nachází grafický kabinet. Součástí expozice je i multimediální show Albertus Dürer Noricus. Nedaleko od domu je k vidění také socha Zajíce dle Dürerova obrazu.

Jeden z jeho nejslavnějších obrazů – Růžencová slavnost – je v majetku Národní galerie v Praze.

Muzea
Muzeum hraček

Pro všechny věkové kategorie je určeno norimberské Muzeum hraček. V mnoha místnostech třech podlaží jsou umístěny hračky podle žánrů a časového období od antiky po současnost. K vidění tady jsou dětské pokojíčky pro panenky i několik staletí staré, panenky všech dob, kovové stavebnice pro kluky, modely parních strojů sestavených do celých funkčních provozů, velký model americké železnice a mnoho dalších. Návštěvník může dostat za 1 € audioprůvodce i v češtině a po zvolení čísla, kterým jsou označeny jednotlivé vitríny, může slyšet výklad nebo i synchronní český dabing promítaného filmu.

Germanisches Nationalmuseum

Germánské národní muzeum v Norimberku je největším muzeem kulturní historie německy mluvících zemích.

Stojí v areálu dřívějšího gotického kláštera. Vystavené exponáty zde dokladují německou kulturu od pravěku až po 20. století. K stálým výstávám patří 16 atraktivních expozic, kromě toho muzeum nabízí příležitostné výstavy, které se stávají magnetem pro návštěvníky města.

Nejslavnější památky Norimberku
Kostel Panny Marie (Frauenkirche) s orlojem

Nachází se na Hlavním tržišti . Roku 1355 ho nechal postavit císař Karel IV., na místě bývalé židovské osady a synagogy z 12.století, s původním záměrem uchovávat zde říšské klenoty (z bezpečnostních důvodů k tomu nedošlo a říšské klenoty se dostaly do Norimberka až za vlády císaře Zikmunda v roce 1424). Vlastní stavbu s největší pravděpodobností provedla slavná huť Petra Parléře. Turistickou podívanou je norimberský orloj zvaný Männleinlaufen, který je umístěný ve štítu kostela. Jednou denně v poledne zazní troubení trubačů a objeví se sedm kurfiřtů, kteří třikrát obejdou císaře. Symbolicky jdou nejdříve tři církevní knížata arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský, čtvrtý v pořadí s královskou korunou český král a pak falckrabě rýnský, vévoda saský a markrabě braniborský.

Orloj měl připomenout Zlatou bulu Karla IV. z roku 1356, kde se určuje, že každý nově zvolený římský král musí svolat říšský sněm do Norimberka. Vytvořil ho v roce 1509 hodinář Jörg Heuss a figury na orloji mědikovec Sebastian Lindenast st.

Císařský hrad (Kaiserburg)

Na skalnatém návrší v severní části Starého města stojí norimberský hrad. První zmínka o něm je z roku 1050 a od té doby až do roku 1571 byl alespoň občasným sídlem téměř všech císařů a králů Svaté říše římské. Celý hrad je složen ze tří částí podle období vzniku. Císařský hrad je označení západní části vybudované Konrádem III. a Friedrichem Barbarossou. Na předním nádvoří tohoto Císařského hradu stojí budova se 47 metrů hlubokou studnou (Tiefer Brunnen) a hranatá věž Heidenturm, ve které jsou dvě románské kaple nad sebou. Bránou vedle věže Heidenturm se vstoupí do vnitřního nádvoří. To je obklopeno obytnou budovou a hradním palácem.
Na východě je Císařský hrad ohraničený hradbou, nad kterou ční válcová věž Sinwellturm.

Střední, nejstarší část hradu je tzv. purkrabský hrad, vycházející z původního hradu ze sálského období. K němu patří i pětiboká věž, přiléhající k budově císařských stájí, která sloužila jako obranná věž (Bergfried) původního sálského hradu.

Císařské stáje (Kaiserstallung) z roku 1495 patří ale už ke třetí, městské části hradu. V současnosti slouží jako ubytovna mládeže (Jugendherberge).

Symbol Norimberku – sem prostě musíte! Vládli zde Štaufové, Ludvík Bavorský, Karel IV. i král Sigismund. Hrad má i svou legendu, podobnou té české o Horymírovi a Šemíkovi. Podle pověsti zde na svém koni přeskočil hradební zeď loupežný rytíř Eppelin von Gailingen, který byl odsouzen k smrti, a dostal se tak na svobodu. Když se budete pořádně dívat – ten otisk podkovy na zdi prý najdete.

Kostel sv. Sebalda a sv. Vavřince (St. Sebald und St. Lorenz)

Dvě nejdůležitější církevní památky v Norimberku. Kostel Sv. Sebalda byl založen v letech 1230/40 a je nejstarším kostelem ve městě. Magnetem pro návštěvníky je hrob patrona Norimberka svatého Sebalda. Kostel sv. Vavřince je skoro stejně starý, počátek staveb se datuje mezi roky 1243 a 1315. Stojí za vidění: Východní chór z let 1439-1477, který má nádhernou hvězdicovou klenbu.

Špitál sv. Ducha (Heilig-Geist-Spital)

Pro Norimberk charakteristická budova, klenoucí se nad řekou Pegnitz, je Špitál sv. Ducha Spolu s přilehlým kostelem sv. Ducha ho nechal postavit v letech 1332-1339 bohatý norimberský patricij Konrad Gross. Špitál sloužil jako opatrovnické zařízení pro nemocné a staré občany Norimberka. Důležitou roli hrál tento objekt téměř čtyři století jako úložiště říšských korunovačních klenotů v letech 1424 až 1796. Tak rozhodl císař Zikmund, když klenoty odvezl z rozbouřených husitských Čech nejprve do Uher a potom do Norimberka. Korunovační klenoty byly uloženy v bezpečné schránce v sakristii kostela sv. Ducha.
Za Napoleonských válek byly klenoty odvezeny do bezpečí do Vídně a kromě krátkého období II. světové války jsou tam dodnes.

Katova lávka ( Henkersteg)

byl most, který spojoval dvě původní části Norimberka – sv. Sebalda na pravém břehu a sv. Vavřince (st. Lorenz) na levém břehu řeky Pegnitz.
Menší mostní věž je Henkerturm (Katova věž). Ta velká je Wasserturm (Vodní věž) a byla postavená jako součást původního městského opevnění v roce 1325. Když bylo město obehnáno novou hradební zdí, ztratila svůj původní význam a sloužila jako vězení. Při pohledu na dřevěný most z roku 1457 na vás dýchne historie. Okolí je tak malebné, ani se nechce věřit, že zde od 16. do 19. století bydlel městský kat.

Středověké opevnění

Norimberk je jedno z mála měst, které si ponechalo téměř celý hradební systém kolem svého Starého města. Podle dobových rytin mělo město původně dva okruhy hradeb.Po obvodu dnešní hradby je rozmístěno okolo šedesáti hradebních věží, kterým vévodí čtyři dochovalé mohutné válcové věže zvané tlusté. Na severozápadě a severovýchodě to jsou Neutorturm a Laufertorturm, na jihozápadě a jihovýchodě Spittlertorturm a Frauentorturm. Na severozápadě je do hradebního okruhu začleněn Císařský hrad, od něhož na západ ční nad hradbami čtyřhranná věž Tiergärtnertor. Na východ od hradu začínají hradby budovou císařských stájí (Kaiserstallung).

Bílá věž (Weisser Turm) a Kašna manželství

Bílá věž ze 13. století je pozůstatek staršího opevnění Norimberka, jehož původní hradby vedly těmito místy. Bránu věže chránil barbakán se dvěma baštami. Tady u brány na náměstí Ludwigsplatz je k vidění moderní umění z roku 1984 ve formě velké kašny s mnoha bronzovými figurami. Kašna se nazývá Ehekarussell nebo taky Ehebrunnen (manželský kolotoč nebo kašna manželství) a ukazuje různé scény z manželského soužití.

Krásná kašna (Schöner Brunnen)

Zlatem a barvami zářící, 19 metrů vysoká kamenná kašna ve tvaru gotické věže z konce 14. století stojí na náměstí Hauptmarkt. Nazývá se Schöner Brunnen (Krásná kašna). Zdobí ji 40 alegorických postav celebrit podle představ tehdejšího světa – filozofů, evangelistů, církevních představitelů, kurfirstů a proroků.