Francouzská riviéra

Oblast Francie u Středozemního moře je označována jako Francouzská riviéra, nebo také jako Azurové pobřeží. Tato oblast je hojně navštěvována turisty a to nejen pro své pláže a místa vhodná k rekreaci u moře, ale také pro své nepřeberné množství zajímavých míst – větších měst jako je například Nice nebo Cannes, či menší vesničky a městečka, jako je například Saint-Tropez nebo Menton. Tuto oblast typickou svými křivolakými uličkami, paláci, luxusem, vůní květin a azurovým mořem ročně navštíví miliony návštěvníků. Zdejší mírné a zdraví prospěšné podnebí objevili Angličané na začátku 19. století a svými četnými návštěvami udělali z měst Nice, Cannes a Hyéres vůbec první mezinárodní střediska cestovního ruchu. Oblast zahrnuje skoro 300 km dlouhé pobřeží od Mentonu u italských hranic po Cassis nedaleko přístavu Marseille. Návštěvníci této oblasti také často zavítají do přilehlého Monaka, což je druhý nejmenší suverenní stát světa.

Port Grimaud

Toto turistické městečko na vodě ve stylu Benátek bylo vystaveno dle návrhu architekta Françoise Spoerryho v 60. letech 20. století. Jedná se tedy o umělé město vystavené za účelem turismu, na poloostrovech a ostrůvcích, jehož zařízení využívá nejvyspělejší techniky a jehož vhled nám připomíná tradiční provensálskou vesnici a přístav. V roce 2002 Port Grimaud získal ocenění jako „Historická památka 20. století“. Přístav má skvělou polohu – jen cca 4 km od Saint-Tropez.

Nice

Nice je hlavním střediskem Azurového pobřeží a také pátým největším městem Francie. Má přes 344 tisíc obyvatel a aglomerace přesahuje půlmilionovou hranici. Nice je celoevropsky významným turistickým střediskem, každý rok Nice navštíví přes 4 miliony turistů z celého světa. Letiště Nice je druhé největší a nejvýznamnější francouzské letiště po letišti v Paříži.

Nice žije bezpočtem kulturních a společenských akcí všeho druhu, největší akcí roku je však únorový dvoutýdenní masopustní karneval. Jeho počátek se datuje do 13. století, avšak značné okázalosti tato událost začala nabývat od roku 1873. Karneval se vyznačuje průvodem masek a alegorických vozů, vrcholí v masopustní úterý, kdy se symbolicky upálí král karnevalu a vypukne velkolepý ohňostroj.

Anglická promenáda je 5 kilometrů dlouhý bulvár lemovaný palmami. Promenáda je pojmenována po usedlících z Anglie, kteří zaplatili její výstavbu. Promenáda probíhá podél veřejných i soukromých pláží. Dnes za pěší promenádou následuje silnice, lemovaná luxusními hotely, bary, restauracemi, galeriemi a prestižními obchody. Zhruba v polovině promenády stojí Hotel Negresco, který patří ke skvostným stavbám ve městě. Tento velkolepý hotel vybudovaný ve stylu bell époque pro rumunského hoteliéra a manažera kasina Henri Negresca byl postaven v letech 1906 – 1912.

Staré město s operou, několika tržišti, obchody a restauracemi bylo po několik desetiletí zanedbáváno a téměř se změnilo v chudinskou čtvrť. Dnes však opět pulzuje životem, úzké uličky, staré domy postavené v italském stylu doplňují typickou jižní atmosféru, která okouzluje návštěvníky. Místní opera Theatre Municipal byla po požáru v roce 1881 přestavěna ve stylu Pařížské opery. Za operou začíná široká třída Cours Saleya, ne které se koná květinový trh, s vyjímkou pondělí, kdy se zde prodávají starožitnosti. Asi uprostřed se otevírá náměstí Pierre Gautier, kterému dominuje obrovský Palais des Ducs de Savoie, dnes známý jako Palais de la Prefecture. Tento palác byl postaven v roce 1559 pro savojskou dynastii. Na protější straně náměstí stojí Chapelle de la Miséricorde, proslulá svým nádherným barokním interiérem. Na centrálním náměstí Place Rosssetti stojí barokní Cathedrale Ste-Reparate, která byla postavena v letech 1650 – 1680. Tato katedrála je zasvěcena mučednici a patronce města Nice, Sv. Reparatě, která zemřela ve svých čtrnácti letech ve 14. století ve Svaté zemi. Do Nice ji dle legendy přivezli andělé na lodi zdobené květinami. Nejpůsobivější stavbou staré čtvrti je Palais Lascaris, který byl postaven na způsob janovského paláce v roce 1648 jako městská rezidence šlechtického rodu. Palác se štukovou výzdobou vyniká bohatými dřevěnými doplňky, vzácnými vlámskými tapisériemi, krásnou nástropní malbou, neobyčejnou fasádou a monumentálním mramorovým schodištěm. Centrem čilého obchodního ruchu je Place St. Francois, kde se každý den s vyjímkou pondělí koná rybí trh.

Menton

Toto nejteplejší město Francouzské riviéry je jen cca 2km vzdálené od hranic s Itálií. Prosperujícím letoviskem se Menton stal poté, co se v něm usídlil Lord Brougham, kterému se zdálo, že zde našel vhodné místo na trávení zimy. Dodnes je Menton oblíbený sídlem starších Britů. Díky své poloze je zde slyšet často italština a mnoho restaurací i vaří severoitalskou kuchyni.

Známým obyvatelem města je mnohostranný umělec Jean Cocteau, který zde osobně založil muzeum svého díla, které je dodnes hojně navštěvováno. Cocteau také svými malbami vyzdobil v místní radnici Svatební síň.

Místní městská tržnice je proslulá nabídkou čerstvých humrů, ryb a raků, ale také zeleniny a ovoce – obzvláště citrusů – Menton se pěstováním citrusů a hlavně citronů proslavil. To je také důvodem, proč se zde každoročně koná Festival citrusů – po karnevalu v Nice druhá největší slavnost na riviéře. Během třítýdenního festivalu přijíždí do Mentonu na 200 000 návštěvníků a obdivují alegorické vozy a zahrady ozdobené citrony a pomeranči. Jako místní specialitu ochutnejte „tarte au citron mentonnais“, což je vynikající koláč.

Staré město je postavené převážně v italském stylu a rozhodně stojí za procházku. Kostel St. Michel – Archange, je největším barokním chrámem v celé jižní Francii. V interiéru Vás zaujme dřevěná socha patrona města – Sv. Michala a oltářní obraz, zobrazující světice, v jehož pozadí je namalována monacká skála.

Saint Tropez

Jméno dostalo město dle legendy po římském křesťanovi Torpesovi, který byl umučen v roce 68 př. n. l. v Pise. Jeho bezhlavé tělo spolu se psem a kohoutem bylo puštěno na volné moře v člunu, který připlul na místo dnešního přístavu. Město bylo několikrát zpustošeno Saracény (ale bylo obnoveno janovskými šlechtici) a později za 2. sv. války také Němci. V roce 1637 odrazilo útok španělské flotily, což se dodnes tradičně oslavuje v květnu slavností zvanou Bravade.

Saint-Tropez bylo obyčejným rybářským městečkem, do té doby, než si ho oblíbili umělci a později i vyšší vrstvy a stalo se jedním z nejnavštěvovanějších přímořských letovisek v Evropě. První umělec, který si povšiml kouzla města, byl francouzský spisovatel Guy de Maupassant v 80. letech 19. století. Brzy po Maupassantově návštěvě plul podél pobřeží neoimpresionista Paul Signac a musel zde zakotvit kvůli špatnému počasí, toto místo si zamiloval a koupil zde dům, kam později zval své přátele. Mezi prvními návštěvníky byli například Matisse, Bonnard, Dufy a Seurat. Díla těchto a dalších malířů jsou k vidění v Musée de l´Annonciade. Před vypuknutím 1. sv. války se již město stalo oblíbeným útočištěm bohémů. V roce 1956 sem přijel režisér Roger Vadim natočit film „A Bůh stvořil ženu“, v hlavní roli s jeho manželkou Brigitte Bardotte. Tímto byla odstartována sláva Saint-Tropez jako města celebrit, nočního života a slunečných pláží. V tomto městě se také natáčela série komedií o četníkovi ze Saint-Tropez s Luisem de Funesem v hlavní roli. Četnická stanice z filmu zde stále stojí, ačkoliv již není v provozu, a přitahuje davy turistů.

Vieux Port – starý přístav je jednou z hlavních turistických atrakcí města, dnes je přeplněn luxusními jachtami, lemován kavárnami, restauracemi a stánky s obrazy. Z přístavu vedou úzké uličky plné bister a butiků až k citadele z 16. století, která vévodí městu. Nachází se v ní Musée Naval – námořní muzeum.

Saint-Tropez je proslulé svými plážemi. Nejblíže k městu jsou pláže Plage des Graniers a Bouillabaise. Za nimi se táhnou pláže po 9,5 kilometrů dlouhé zátoce Baie des Canebiers s vinohrady v pozadí. Nejznámější pláže jsou Les Salins, Plage de Tahiti, kterou navštěvují celebrity, Pampelonne a Key West. Pláže jsou typické bělostným jemným pískem a čistou azurovou vodou.